Po velkých problémech v úvodu jste nakonec vyhráli 4:3 po samostatných nájezdech. Co byste k utkání řekl?
Měli jsme špatný nástup, v němž dali domácí z první šance gól. Pak jsme byli posláni do tří za můj faul, dostali jsme druhý gól a pak dál další. První třetina nám tedy vůbec nevyšla, ale o přestávce jsme si něco řekli v kabině a trošku se proházela sestava. Myslím, že jsme ukázali, že umíme zabojovat. Ukázala se i síla celého týmu spočívající v tom, že když zabereme a bojujeme, můžeme otáčet i takovéto nepříznivě se vyvíjející zápasy.
S průběhem první třetiny asi nikdo nemohl být spokojený. Co přesně se dělo o přestávce v kabině?
Spokojeni jsme nebyli, ale v kabině se kvůli tomu nezvyšoval nějak výrazně hlas. Věděli jsme, že byl vstup do zápasu špatný, a že to z naší strany nebylo ono. Řekli jsme si nějaké pozitivní věci a co musíme zlepšit. Hru na ledě jsme skutečně zlepšili a jsem rád, že jsme bojovali a urvali nakonec dva body.
Jak byste popsal ty dva slepené góly na začátku druhé třetiny, které tým vrátily do zápasu a víceméně rozhodly o osudu utkání?
Na domácí jsme vlítli a dali dva rychlé góly, zaplaťpánbů za ně. První byl hned po buly díky rychlé akci ze středního pásma, pak přišla přízemní střela mezi beky, jež skončila gólem. Druhý si teď nejsem schopen vybavit. Pak při třetím na 3:3 jsme stínili před gólmanem, náš bek od modré střílel nahoru a padlo to tam.
Souhlasíte, že jste si v první třetině vybrali smůlu a pak se to otočilo a postupně to doháněli?
My jsme před tím už prohráli doma s Olomoucí a první třetina nebyla asi i proto z naší strany vůbec dobrá. Jak už jsem řekl, jsem rád, že jsme to zvládli a myslím si, že i před zápasem bychom byli rádi za dva body. Vzhledem k vývoji zápasu si myslím, že to jsou nakonec dobré, ubojované dva body.
Je takový zápas podle vás dobrou prověrkou před play-off, kde je vysoká pravděpodobnost, že takové stavy prostě budou?
Ano, určitě. Jak zápas s Olomoucí, tak s Hradcem tady se už přibližovaly režimu play-off. My si musíme zvykat, že to budou těsné výsledky a budou to boje až do konce.
Dovolím si ještě otázku související s přesuny hráčů z 31. ledna. Nemohla poslední zápasy ovlivnit i případná nesehranost nových hráčů s ostatními v pětkách?
To bych neřekl. Je sice pravda, že jsem přišel já z Berouna a ještě dva další kluci, ale tři lajny hrají vesměs pospolu a my jsme zapadli mezi ně. Já jsem navíc nešel do nového prostředí, byl jsem tu na začátku sezóny a pak si odskočil do Berouna. Pro mě to nebylo nic nového, žádná dramatická změna. Přišli jsme udělat vše pro to, abychom pomohli Boleslavi k co nejlepším výsledkům.
Jak vzpomínáte na angažmá v Berouně a jak jste s ním byl spokojen?
Byl jsem tam poslán za Aleše Padělka a nemůžu si stěžovat, i když jsme se pohybovali na dně tabulky. Dostal jsem se tam do vůdčí role, což bylo pro mě po dlouhé době něco nového. Dostával jsem maximální prostor a byl jsem spokojený, bylo to celé jen ku prospěchu. Když Boleslav chtěla, abych se vrátil zpátky, tak jsem rád, že můžu být zase tady a dělat vše pro to, abychom na pomyslné pyramidě stoupali krok po kroku. Nemůžeme si myslet, že jsme už někde támhle na vrcholu a tak. Pro nás nyní bude těžká každá třetina, každá minuta, každé střídání, každý zápas a musíme být na to připraveni.
Jaký je vlastně mezi Boleslaví a Berounem po hokejové stránce rozdíl?
Soupeři jsou všichni stejní, ale je vidět, když přijede do Berouna nějaké lepší mužstvo, jak se na hře podepíše zimák, celá jeho atmosféra i zima. Týmy se pak zpravidla přizpůsobily našemu pojetí, až to někdy asi nebývaly na pohled hezké zápasy. Bylo to spíše o bojovnosti a o vůli. Boleslav se naproti tomu pohybuje na čele tabulky a soupeř se proti nám vždycky snaží vybičovat k maximálnímu výkonu, až ty týmy hrají na hranici svých možností. Chtějí nás porazit, protože se na nás chtějí vytáhnout. Pohled na zápasy je tedy v Boleslavi i v Berouně dost odlišný.
Děkujeme za rozhovor.