Kompletní kroniku Bruslařského klubu budeme postupně střádat tady. Právě zde také najdete vůbec první zmínky o boleslavském hokeji, které jsme zveřejnili už v rámci spuštění nového webu.
Bruslařský klub objevuje kanadský hokej (1922 – 1937)
První světová válka na nějakou dobu přerušila vývoj mladoboleslavských sportovců ve všech odvětvích a ani hokej nebyl výjimkou. Po ní ale přišla obnova a nový zápal. Od roku 1920 se začal stále více prosazovat tzv. kanadský hokej a na rozdíl od jiných zemí (Skandinávie, Rusko aj.) bandy hokej na ledě u nás zcela zanikl a zachovala se pouze jeho „pozemní“ forma.
Do Mladé Boleslavi přivezla kanadský hokej Sparta v sezoně 1922/1923, která zde uskutečnila ukázkové utkání, které zaujalo jak hráče, tak diváky.
Boleslavští si jako jedni z prvních mohli dovolit umělé osvětlení, které zavedli v roce 1922. Veřejnost si tehdy pochvalovala, že si může jít zabruslit i ve večerních hodinách, podstatně větší přínos ale přišel samozřejmě v případě ledního hokeje. Díky osvětlení mohli hráči začít trénovat i večer, což zapůsobilo na jejich morálku a vůbec na celkový zájem o hraní hokeje. A výsledky se brzy začaly dostavovat i v zápasech.
Nutno ovšem podotknout, že žádná pravidelná soutěž se tehdy ještě nehrála, a že se hráči střetávali v rámci různých turnajů, které pořádaly jednotlivé kluby. Vánoční turnaj v Mladé Boleslavi v roce 1923 byl uspořádán za účasti Sparty, Zbraslavi a BK Mladá Boleslav. Překvapivě tehdy zvítězila Zbraslav. Za Boleslav nastoupili bratři Hulínští, Laurin, Boháček, Prošinger Kutloch, bratři Bečvárovští, Šmelhaus, Dvořák, Král, Štěpánek, Šnýdr, Sita, Zörkler, Rada, později Drahota, John, Tajer, Štěpánek, bratři Košťálové… A to jsme z dlouhé řady jmen vybrali jen několik, kdož stáli u kolébky kanadského hokeje v Mladé Boleslavi.
O výkonnosti zdejších hráčů svědčí i fakt, že K. Rada od roku 1926 hostoval na Spartě a O. Šmelhaus reprezentoval v roce 1928 mužstvo ČSR na mezinárodním – a nakonec i vítězném! – turnaji v Paříži.
O putovní pohár Jeana Potina (francouzský velkolahůdkář) se hrálo v Paříži v březnu 1928. Hráči národního týmu ČSR na turnaj vyrazili z Prahy rychlíkem. Jeli jen obyčejnou třetí třídou, protože si peníze chtěli ušetřit až na samotnou Paříž. Cesta zabrala 26 hodin. Turnaj se hrál v paláci zimních sportů a zúčastnili se jej Francouzi, francouzští Kanaďané, Belgičané a hráči ČSR.
Od roku 1927 startovali mladoboleslavští hokejisté pod dočasným názvem Mladoboleslavský SK. Pozvali si tehdy ke dvěma kláním mnohonásobného přeborníka LTC Praha a podlehli 1:13 a 0:5. Druhý zápas se nedohrál pro zranění boleslavského brankáře.
V lednu 1929 uspořádali Mladoboleslavští II. ročník Mistrovství českého venkova za účasti mužstev Zbraslavi, Písku, Českých Budějovic a Mladé Boleslavi. Turnaj, který pokazila velká obleva, vyhrál Písek. O měsíc později skončili Boleslavští v turnaji na Kladně coby druzí ze čtyř a o rok později vyrazili za prvním turnajem na Slovensko – o Tatranský pohár. Mužstvo tehdy tvořili trenér Steigenhöfer a hráči J. a O. Košťálové, Rada, Cihlář, A. Bečvárovský, John a Černý.
V tomto období také dochází k založení tzv. Severočeské hokejové župy, která sdružovala týmy LTC Pardubice, SK Náchod, SK Dvůr Králové, SK Kladno, BK Hradec Králové a Mladoboleslavský SK. Mistrovská župa se obvykle hrávala ve dvou skupinách a boleslavští hokejisté byli prvními, kdo ji v roce 1930 vyhrál.
O tři roky později už Mladá Boleslav tak úspěšná nebyla. Opět sice zvítězila ve skupině, ve finále o mistra českého venkova ale podlehla 0:2 Táboru. Už tehdy ale začalo být jasné, že boleslavské barvy hájí generace hokejistů, jejichž výkonnost dávala tušit budoucí úspěchy. V sezoně 1936/1937 se stali vítězi středočeské divize a kvalifikovali se do nejvyšší celostátní hokejové soutěže – 1. ligy.