Davide, vyhráli jste i druhé utkání série. Jste s výkonu týmu i vaším osobním spokojený?
Jsem spokojený hlavně s týmovým výkonem. Možná je trochu škoda, že jsme neproměnili ještě aspoň jednu šanci při přesilovce 5 na 3, ale utkání jsme přesto zvládli, máme další bod a to se počítá. Na to se teď už nikdo ptát nebude, vedeme 2:0 na zápasy a jedeme do Třebíče.
Za začátek zápasu vás ale asi trenéři nepochválili, že?
Jeden gól jsme dostali po vlastní přesilovce, kdy to protihráč hezky trefil ze strany, a druhý gól byl následek úplně zbytečného vyloučení do tří. I z toho padla branka, kdy to soupeř sehrál hezky. Ale jsem rád, že jsme to otočili. Nejprve jsme srovnali na 2:2 a pak jsme v přesilovce dali vítězný gól.
V zápase to ale vůbec nevypadalo dobře s Davidem Pojkarem. Co se tam stalo?
Po té ráně, co na ledě dostal, jsem mu říkal, ať se na to vybodne a radši hned jede do nemocnice. Podle mě z toho měl otřes mozku, což bylo vidět, když dostal ještě jednu ránu tam v prostředku kluziště. To se už málem ani nedostal na střídačku. Co mu přesně bylo, na to si počkáme, až se vrátí z nemocnice. (David Pojkar má opravdu otřes mozku, pozn. red.)
Zpět k zápasu. Jak byste popsal ten druhý gól, kterým jste vyrovnal?
Bylo dobře, že jsme udrželi hru v jejich třetině. Hráli jsme dobře na puku, Ríša Jarůšek se výborně tlačil do brány a hezky to tam vymetl. Puk projel přes brankoviště a já byl ve správný čas na správném místě. Trefit prázdnou bránu bylo pak už jednoduché.
Po dvou zápasech se to dá už hodnotit, tedy povězte, je letošní Třebíč v play-off stejná nebo jiná než v minulé sezóně?
Já si myslím, že ty zápasy byly vloni více vyhecované. Letos hraje Třebíč víc hokej a myslím, že se snaží hrát více technicky. Zatím se jim to daří, hrají dobře, ač jsme jim ke dvěma úvodním gólům sami trochu pomohli. Každopádně každá sezóna je jiná, ale my bychom se měli ohlížet jen sami na sebe. Věřím, že v Třebíči aspoň jeden zápas urveme.
Děkujeme za rozhovor.