Jirko, za sebou máte prohru s Kometou 1:4. Jak těžký zápas to byl a jak moc ta prohra mrzí?
Určitě to mrzí. Přijeli jsme sem s tím, že to byl jasný favorit. Říkali jsme si, že bychom mohli překvapit a už před zápasem jsme si řekli naši taktiku. Bohužel jsme do toho zápasu nastoupili tak, že jsme to neplnili. Příště musíme dělat věci, které si řekneme. A pak ten zápas může vypadat úplně jinak.
V první tetině vás Kometa přehrávala, ale v té druhé už jste se zvedli, byli jste aktivnější a dokonce jste Kometu přestříleli. Co jste si řekli o přestávce v kabině?
Víceméně to, co jsme si říkali už před zápasem, akorát jsme to víc začali plnit a dělali jsme věci, které po sobě navzájem chceme, a to je naším hlavním úkolem.
Kometa musela ve třetí třetině střídat gólmany a Boleslav se prakticky ihned trefila. Možná ale ten gól přišel až příliš pozdě, že?
Určitě. Když tam jde takhle z ničeho nic nový gólman, tak se cítí úplně jinak, než gólman, který chytá celých 40 minut s čistým kontem. Takže něco na tom určitě bude. My jsme se ale snažili víceméně hrát takhle celý zápas. Chtěli jsme dát gól, ať v té bráně stál kdokoliv. Ale během dvou třetin to tam nespadlo a pak při štěstí to tam spadlo. Musíme tyhle věci dělat dřív. My si vždycky necháme nastřílet góly, což je hrozný problém a pak na sebe začneme řvát a dělat věci, které chceme. Ale začneme je dělat až příliš pozdě.
Vy jste v týmu nováček, poprvé jste nastoupil v zápase proti Pardubicím. Už jste se v týmu zabydlel?
Jo, už trochu jo. První dva zápasy byly takový jiný. Svůj první zápas v extralize jsem hrál už tak tři čtyři roky zpátky, to bylo ještě za Chomutov, a tehdy to byl ještě úplně jiný hokej. Ale každý zápas se cítím líp, když to vezmu ze své stránky. V kabině jsou kluci taky v pohodě, se všemi se tu bavím, takže tým dobrý. Akorát se prostě nedaří a musíme zjistit, kde je ten problém, co nejdřív to vychytat a pracovat na tom.
Jak říkáte, měl jste už čas se s týmem poznat. Můžete tedy říct, jaká je aktuální nálada v týmu?
Když se prohraje, tak je ta nálada určitě horší. Když třeba přestřílíme Třinec, tak je nálada super, ale musíme si do dalších zápasů brát to, co jsme v tom zápase udělali dobře a dělat stejné věci. Pořád dokola. Nemůžeme hrát jeden zápas dobře a další dva zápasy hrát úplně jinak. Prostě takhle to nefunguje.
Vy jste do týmu naskočil právě v tom nelehkém období. Boleslav má od druhé čtvrtiny soutěže problémy a výkony jsou jako na houpačce. Jakou máte roli a co si od vás trenéři slibují?
Jelikož jsem tady druhý nejmladší, hned po Kůrovi (obránce Jiří Kurka, pozn. red.), tak plním roli toho mladého – chodit do soubojů, hrát fyzický hokej, což znamená tlačit se do brány. Nechtějí po mě nějaký vymýšlení, hraju jednoduše a měl bych dát tomu týmu nějaký impuls.
Do Boleslavi jste přišel ze zámoří. Můžete tedy nějak srovnat hokej za velkou louží a českou extraligu?
Na to se mě ptá hodně lidí a já vždycky říkám, že to nejde srovnat. Je to jiný hokej a já nedokážu popsat v čem. Je to možná tím, že když jsem hrál AHL, tak tam chodí hráči, kteří jsou draftovaní a chodí tam mladí hráči. Ta liga je mladá, hraje se hodně fyzicky, nahoru dolů. Tady naopak jsou zkušenější hráči, kteří hrají deset patnáct let extraligu, mají více zkušeností. Takže, dá se říct, že každá liga je úplně jiná a já nedokážu říct co je lehčí nebo těžší.
Vy jste mluvil o tom rychlém hokeji, přičemž Boleslav se prezentuje tím bruslivým, rychlým hokejem. Sedí vám ten způsob hokeje, který Boleslav hraje?
Jo, jak říkám – ty dva zápasy jsem se tu zabydloval, snažil jsem se dostat do toho hokeje. Bylo to takové, že jsem si nevěřil, nepouštěl jsem se do nějakých kliček, snažil jsem se hrát jednoduše, bez chyb. Ale myslím si, že se do toho postupem času dostávám, každý zápas se cítím líp. Myslím si, že to bude dobrý.
Viděla jsem vás hrát v Pardubicích, a tam jste měl hned dvě velké gólové šance…
Nějaký šance tam byly, ale bohužel to zatím nestřílí. Pátý zápas a bez gólu, respektive bez bodu. To je spojený s celým týmem, když se nedaří. Musíme na tom celkově týmově zapracovat a bude se dařit všem, i individuálně.
Proč jste se rozhodl vrátit zpátky do Evropy a proč ta volba padla zrovna na Boleslav?
V zámoří jsem hrál AHL a když jsem začínal tuto sezónu, tak ta role v týmu byla jiná než předtím, když jsem tam byl nováčkem. Teď už jsem byl druhoročák a do týmu přišlo dost dobrých kluků, což na začátku sezóny vyplynulo v to, že jsem hrál čtvrtou lajnu a byl jsem poslán na farmu do ECHL. Říkal jsem si, že tuto roli hrát nechci, že se zkusím vrátit zpátky do Evropy. Když jsem se vracel, tak ještě nebylo nic domluveného, měl jsem nějaká jednání. Řešilo se Finsko, řešily se i jiné týmy v Evropě. Nakonec to padlo na Boleslav ze dne na den – proběhl jeden vzájemný telefonát a druhý den jsem přijel sem a bylo to hotový.
Extraligu teď čeká reprezentační přestávka. Už víte, co vás čeká, jaký budete mít program?
My máme pondělí úterý volno, takže to pojedu domů a budu s rodinou. V úterý večer pojedu zpátky do Boleslavi, protože máme ve středu ráno sraz a budeme mít každý den tréninky.
Ještě před Štědrým dnem vás čekají dva domácí zápasy. Míří už vaše myšlenky i k těmto dvoum duelům, že tam už musíte bodovat, zvlášť když hrajete doma?
Určitě musíme bodovat, nebo hrát alespoň tak, abychom bodovali. Musíme začít od těch malých věcí. Musíme hrát svůj hokej, abychom z toho měli radost, abychom si mohli říct – hráli jsme to, co jsme chtěli. A když tohle budeme plnit, tak přijdou i body. Můžeme ve dvou domácích zápasech odejít se šesti body, nebo také můžeme uhrát čtyři body. Ale důležité je, abychom se dostali do nějakého režimu, který potřebujeme hrát i do budoucna do dalších zápasů. Takže to je podle mě nejdůležitější cíl na ty brzké zápasy kolem vánoc. Pak bude Silvestr a od Nového roku musíme začít úplně jinak a makat.
Děkujeme za rozhovor.