Davide, po nakonec vyhraném utkání si pro začátek snad můžu dovolit trochu toho humoru a začít poněkud s nadsázkou: Před zápasem tady mezi novináři běželo, že prý vás srazil traktor – proto to zranění a proto jste nehrál. Co je na tom pravdy?
Cože? (smích)
Prý jste to měl někde říct vy sám...
(další smích) Nic takového jsem v životě neřekl.
Dobře, tak to jsme vyloučili a teď už vážně. Jaké to po tom zranění a herní přestávce bylo?
Přiznávám, že to bylo těžké. Pět týdnů jsem nehrál a teď jsem ještě navíc trochu nastydlý. Ale nakonec jsem do toho celkem dostal a nebylo to až tak špatné. Celkově ten zápas byl celkem dobrý, snad až na ta vyloučení.
Fanoušci několikrát vyjádřili obavy, jestli vaše zranění nebude natolik vážné, že to celé raději „zabalíte“ dřív, než jste původně plánoval. Neproběhlo vám to hlavou?
Vůbec. Chtěl jsem se za každou cenu vrátit a ještě se snažit klukům s něčím pomoct. Ještě si ty dva tři měsíce užít a pak už to opravdu zabalit. (úsměv)
Sledoval jste v době své rekonvalescence zápasy Mladé Boleslavi?
Sledoval jsem výsledky, ale přiznávám, že jsem na zápasy nejezdil a byl doma. Nesnáším, když se na hokej musím jen dívat, mám z toho nervy. Ale s týmem jsem samozřejmě fungoval, jezdil jsem se dívat na tréninky a tak...
Začátek zápasu s Plzní byl hodně nestandardní, po necelých třech minutách hry dostal brankář Růžička trest do konce zápasu. Zažil jste někdy něco takového?
Ne, nezažil. Člověk pořád poznává nové a nové věci... Nejsem si jistý, jestli tam Růža opravdu něco takového udělal, neviděl jsem to, bylo tam moc lidí. Na druhou stranu Jeřábek do něj viditelně šel...
Zdálo se, že vás ta nestandardní situace trochu zaskočila. A že jste se nějakou dobu rozkoukávali...
V první a druhé třetině jsme měli spoustu oslabení, hodně nás to sráželo. Takže ano, asi to mohlo působit dojmem, že jsme se tak nějak hledali. Ve třetí části jsme pak konečně hráli pět na pět a v tom jsme podle mě tentokrát byli lepší.
Stejně jako vy (trochu nečekaně) musel po zranění naskočit do hry David Rittich. I on vás podržel, že?
On je mladší, tak prostě musel. Jemu ta pauza prospěla, na rozdíl ode mě. (úsměv)
Plzeň si v závěru vybrala oddechový čas, hodně se snažila. Naštěstí jste neinkasovali...
Ty poslední dvě tři minuty jsme odehráli suprově, vůbec jsme je nepustili do nějaké větší šance. Jen jsme to chtěli udržet, už se nikam necpat ani netlačit. Myslím, že ten konec jsme zvládli hodně solidně.
V posledním přibližně měsíci se Boleslavi tolik nedařilo. Mohl by tohle být ten zápas, který vás vrátí zpátky „na trať“?
Doma se vždycky aspoň něco málo uklohní. Tohle je hlavně výhra z venku a to se vždycky počítá jako něco trochu víc. Pravda je, že teď se klukům až tolik nedařilo, takže zaplaťpánbůh že jsme to tady v Plzni dali.
Děkujeme za rozhovor.